Přehledný kalendář kulturních akcí a výletů

Akce a místa kam zajít napříč Českou republikou. Tipy na kulturní akce a výlety, výstavy, koncerty, festivaly, srazy, sportovní akce a další.

Hrad Karlštejn

Gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Karlštejn byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů.

Na Karlštejně jsou pro veřejnost zpřístupněny dva návštěvnické okruhy:
I. návštěvnický okruh zahrnuje historické interiéry dvou pater císařského paláce, v Mariánské věži hradní pokladnici a klenotnici.
II. návštěvnický okruh (pro skupinky s omezeným počtem osob) zahrnuje kostel Panny Marie se sakristií a kapli sv. Kateřiny, Velkou věž s prohlídkou nástěnných maleb schodiště, lapidária, obrazárny, pracovny architekta Josefa Mockera a návštěvou unikátní kaple sv. Kříže.

Zvlášť je ještě možná prohlídka Velké věže bez kaple sv. Kříže: schodiště, 3., 4. a 5. patro a exkluzivní vyhlídka do okolí. Nově byly restaurovány výplně manských skříni, stupňovitý oltář v kapli sv. Mikuláše, soubor kasulí, kolekce transferů nástěnných maleb ze schodiště Velké věže a další uměleckořemeslné předměty. Na obou návštěvnických trasách jsou v současné době prezentovány jak umělecky výjimečné interiéry s nástěnnými malbami ze 14. století, tak všechen cenný mobiliář karlštejnského fondu – gotické plastiky, knižní fond, část souboru vedut.

I. okruh

Dvořenínská síň
Prohlídka začíná v prvním patře císařského paláce, v tzv. dvořenínské síni, která kdysi sloužila jako shromaždiště králova doprovodu. Zde probíhá základní historický výklad o osobnosti císaře Karla IV.

Rytířský sál
Sousední sál je největším hradním prostorem, byl určen pro rytířské many, kteří tvořili jádro hradní posádky. Mezi okenními výklenky jsou rozestaveny rozměrné polychromované manské skříně, do kterých si rytíři ukládali šat a zbroj. Rytířský sál uzavírá na východní straně kaple sv. Mikuláše.

Karlštejnská kapitula
Ve druhém patře císařského paláce byly královské obytné a reprezentační komnaty. V prostorách bývalého předpokoje, určeného pro vladařovu osobní stráž, bylo v 16. století zřízeno sídlo karlštejnské děkanské kapituly. Malá obytná místnost s krbem je vybavena renesančními skřínkami a sedacím nábytkem. Na stěnách jsou instalovány obrazy z 17. a 18. století s církevní tematikou.

Královská ložnice
Intimní komnata s krbem a prevetem se rozšiřuje do věže kaplí sv. Václava,která je propojena skrytým schodištěm s královninými komnatami ve třetím patře císařského paláce. Součástí instalace jsou vynikající gotická díla.

Audienční síň
Přímo sousedí s ložnicí. Byla nazývaná světnicí, v níž císař Karel pobýval, ale sloužila pravděpodobně spíše jako vladařova pracovna. Místnost obložená dřevěnými, částečně polychomovanými kazetami, tzv. táflováním, které je dílem původní ze 14. století a dílem pochází z období Mockerovy přestavby hradu.

Sál předků
Sousední největší sál podlaží byl centrem společenského života na Karlštejně a byl využíván také jako přijímací sál. V době svého vzniku byl vyzdoben nástěnnými malbami, které znázorňovaly portréty Karlových skutečných i fiktivních předků. V době renesančních úprav hradu tzv. lucemburský rodokmen zcela zanikl. Jako myšlenková i vizuální evokace této výzdoby je zde nyní instalováno 42 panovnických portrétů v životní velikosti. Od bájných i prvních historicky doložených českých knížat je rodokmen chronologickou řadou doveden až k posledním přemyslovským králům.

Hodovní síň
Patří k místnostem, kde expozice v náznaku naplňuje původní historickou funkci prostoru. Vybavení hodovní síně tvoří nábytek ze 16. a 17. století. Původní je vystavený soubor dřevěného jídelního nádobí a keramiky ze 14. a 15. století. Jako ukázka způsobu stolničení je instalován soubor replik historického skla.

Hradní pokladnice a klenotnice
V prvním patře Mariánské věže jsou dvě místnosti, v první z nich, pokladnici, je tzv. karlštejnský poklad – soubor předmětů zhotovených na vysoké umělecké úrovni v období od 14. do 19. století, dále unikátní soubor kasulí z 15. a 16. století, restaurované transfery gotických nástěnných maleb ze schodiště Velké věže a další. Vyvrcholením prohlídky I. okruhu je klenotnice. Kopie deskových obrazů Mistra Theodorika, inkrustací a další předměty přiblíží mimořádný interiér kaple sv. Kříže návštěvníkům, kteří nemohou navštívit II. okruh s prohlídkou kaple. Dominantou místnosti je vitrína s replikou svatováclavské koruny.

II. okruh

Zahrnuje především nejhodnotnější interiéry karlštejnského areálu, jejichž unikátní výzdoba v minulosti utrpěla v důsledku velkého návštěvnického provozu. Nově restaurované prostory jsou nyní přístupné pouze skupinám s omezeným počtem osob. V menší karlštejnské věži jsou zpřístupněny kostel Panny Marie, kaple sv. Kateřiny, sakristie. Ve Velké věži lapidárium, obrazárna a pracovna architekta J. Mockera.

Mariánský kostel
Sakrální prostor zasvěcený Panně Marii je v druhém patře menší karlštejnské věže. Stěny interiéru zdobí cenné nástěnné malby ze 14. století s obsáhlými výjevy z Apokalypsy, obrazy ze života Panny Marie a tzv. ostatkovou scénou s vyobrazením Karla IV. Nástěnné malby v kostele Panny Marie patří mezi výjimečná díla středoevropského významu.

Kaple sv. Kateřiny
Z kostela P. Marie se krčkem malé chodbičky prochází k soukromé císařově oratoři, nazývané od 16. století kaple sv. Kateřiny. Po stranách votivního obrazu Madony v oltářní nice jsou postavy Karla IV. a jeho manželky Anny Svídnické, portréty obou se ještě opakují v nadedveřním záklenku. Kaple je jediným uměleckohistoricky cenným prostorem, který nebyl dotčen Mockerovou přestavbou a přemalbami. Sakristie je vybavena pseudogotickým nábytkem z přelomu 19. a 20. století. Dvě vystavená mešní roucha jsou rokoková z konce 18. století, třetí pochází z 19. století. Přes dřevěný most a malou baštu se prochází k Velké věži, kde prohlídka začíná hradním lapidáriem, ve dvou místnostech jsou soustředěny architektonické prvky, které většinou pocházejí z nejstarší stavební fáze hradu: kružby oken z kaple sv. Kříže, ostění portálů i celý oblouk z kaplového prostoru císařovy ložnice.

Schodiště se středověkými nástěnnými malbami
Vřetenové schodiště Velké věže zdobí nástěnné malby, které vznikly kolem roku 1360. V protisměru se odvíjí legenda o sv. Václavovi na obvodové zdi v 28 obrazech a legenda o sv. Ludmile v 9 obrazech na středovém pilíři. V letech 1994–2001 probíhalo náročné restaurování obou cyklů, které odkrylo pod přemalbami z 19. století ve velkém rozsahu středověké originály.

Hradní obrazárna, Mockerova pracovna a hradní knihovna.
V prvním patře Velké věže jsou dvě reprezentativní místnosti bývalého hradního muzea. V první místnosti je vystaven soubor vedut z hradních sbírek – různostranné pohledy na Karlštejn i obrazy dalších významných českých hradů a zámků. Druhá místnost prvního patra je vybavena materiálem k poctě architekta Josefa Mockera, uměleckého vedoucího přestavby Karlštejna, která probíhala v letech 1887–1904. Jsou zde vystaveny Mockerovy plány rekonstrukce Karlštejna, stavební deníky a další dokumenty i architektonické detaily. V knihovních skříních je uložen cenný karlštejnský knižní fond, který obsahuje rukopisy ze 14.–15. století, prvotisky z 15. století i pozdější významné tisky.

Kaple svatého Kříže
Významovým vyvrcholením celé prohlídky II. návštěvního okruhu na Karlštejně je prohlídka kaple sv. Kříže v druhém patře Velké věže. V tomto unikátním interiéru se zachoval nejrozsáhlejší středověký soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika, triptych Tomassa da Modena a nástěnné malby s biblickými výjevy. Stěny kaple zdobí leštěné polodrahokamy komponované do křížů a vsazované do zlaceného, reliéfně zdobeného štuku, zlacená je rovněž klenba, která vytváří iluzi hvězdného nebe. Návštěva kaple sv. Kříže, která byla opět otevřena po 18 letech restaurování a stavebních úprav, je mimořádným duchovním a uměleckým zážitkem.

Historie

Hrad Karlštejn se monumentálně tyčí na skalnatém výběžku uprostřed kotliny nedaleko levého břehu Berounky. Mezi českými hrady zaujal výjimečné postavení: nevznikl jako správní centrum panství nebo královské sídlo, ale od počátku byl určen jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek relikvií a říšských korunovačních klenotů. Pojmenován byl po svém zakladateli Karlu IV., českém králi a císaři Svaté říše římské.

Stavba hradu byla zahájena v roce 1348. Podle historických kronik pozdější doby byl Karlštejn založen 10. června za účasti pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Během několika let byl již připraven pro pobyt císaře a krále, který je poprvé doložen roku 1355, kdy je také zmiňován první karlštejnský purkrabí Vít z Bítova. Karel IV. dohlížel na dostavbu a především výzdobu hradu, jehož dispozice byla podřízena neobvykle funkci a poslání.

Architektonická posloupnost hradu začínala nejníže položenou Studniční věží a purkrabským domem na hlavním nádvoří. Dále pokračovala mohutným císařským palácem a nad ním menší, tzv. Mariánskou věží. Stavba hradu vrcholila na nejvyšším místě hradního ostrohu samostatně opevněnou, 60 metrů vysokou Velkou věží s kaplí svatého Kříže, kde byly uloženy svátostiny a říšský korunovační poklad. Od počátku husitských válek zde pak byly téměř 200 let uloženy korunovační klenoty českých králů a archiv český.

Kaple sv. Kříže byla vyzdobena 130 deskovými obrazy z dílny Mistra Theodorika. Je to světově unikátní gotická galerie. Stěny i strop kaple pokrývala zlacená výzdoba, do níž byly zasazeny polodrahokamy a skleněné čočky, které tvořily na stropní klenbě iluzi hvězdného nebe. Není divu, že již kronikáři Karlovy doby napsali ve svých záznamech, že není v celém světě kaple takové nádhery.

Do stavební podoby hradu zasáhla pozdně gotická a zejména renesanční přestavba, provedená v době Rudolfa II. dvorním architektem Ulriccem Aostallissem. Dnešní podobu získal hrad v průběhu stavební restaurace na konci 19. století, kterou v duchu purismu vedl přední architekt Josef Mocker.

0 reviews to Hrad Karlštejn

Napsat recenzi

Hrad, zřícenina