Přehledný kalendář kulturních akcí a výletů

Akce a místa kam zajít napříč Českou republikou. Tipy na kulturní akce a výlety, výstavy, koncerty, festivaly, srazy, sportovní akce a další.

Klášter Plasy

Cisterciácký klášter byl založen roku 1144 a velkolepě barokně přestavěn architekty Santinim a Matheyem. Konventní budova je vystavěna na 5100 dubových pilotech, jež zpevňují zdejší bažinatý podklad. Hladinu spodní vody dodnes udržuje důmyslný vodní systém, který je příležitostně zpřístupňován veřejnosti.

V romantické krajině údolí řeky Střely, 25 kilometrů severně od Plzně, stojí jedna z perel barokní architektury – komplex bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. Jeho kořeny sahají do roku 1144, kdy tehdejší kníže, pozdější král Vladislav I., vydal zakládající listinu pro klášter. Z původní středověké dispozice se dochovalo jen několik fragmentů, protože celý klášter byl v roce 1421 vypálen husity. Současnou monumentální podobu získal areál barokní přestavbou v letech 1661 až 1739, na níž se podíleli především stavitelé J. B. Mathey (prelatura, sýpka) a J. B. Santini-Aichel (konvent). V roce 1785 byl výnosem císaře Josefa II. klášter zrušen a přešel do správy Náboženského fondu. Poslední stavební úpravy provedl v 19. století tehdejší kancléř K. W. L. P. Metternich, který celé panství zakoupil v roce 1824. Od roku 1945 spravuje významnou část bývalých klášterních budov stát.
V budově konventu, která je založena na 5100 dubových pilotách v bažinaté půdě, je stálá expozice věnovaná barokní architektuře a umění (15 velkoplošných fresek autorů Pinka, Müllera a Kramolína, kaple sv. Bernarda, kapitulní síň, ambitové chodby, knihovní sál). Trasu doplňuje v nemocničním křídle expozice lékárenství, která navazuje na bohatou tradici lékárenství v Plasích. K vidění jsou pozdně barokní, klasicistní a secesní lékárnické předměty, knihovna, pracovna opata, zimní refektář, barokní sociální zařízení.
Barokní sýpka slouží jako samostatný návštěvnický okruh, který je však fyzicky náročnější. Po zdolání více jak 120 schodů na návštěvníky čeká odměna v podobě funkčního barokního hodinového stroje z roku 1686. Skupina navštíví i tamní raně gotickou patrovou kapli sv. Máří Magdalény.
Budova prelatury se sálem s bohatou štukovou výzdobou a freskami od J. K. Lišky se veřejnosti otvírá v době konání různých koncertů, přednášek či výstav.

Prohlídky:

  • Konvent: budova, kterou obývali mniši, pochází z doby vrcholného baroka. Výklad o historii kláštera doprovázejí informace o nezvyklém „vodním“ řešení základů budovy a vodním a vzdušném systému samém. Návštěvníci procházejí křížovou chodbou zdobenou barokními freskami Jakuba Antonína Pinka, Františka Antonína Müllera a Josefa Kramolína, navštíví kapitulní síň, kapli sv. Bernarda a nemocniční křídlo s expozicí lékáren a jedinečnými barokními záchody. Zhlédnou i knihovní sál, pracovnu opata, čítárnu a zimní jídelnu. Řeč bude nejen o klášterních dějinách, ale i o tom, co se dělo po zrušení kláštera. Prohlídky vycházejí každou celou hodinu (kromě polední pauzy) a trvají 50 až 55 minut.
  • Kostel: nový prohlídkový okruh věnující se nejstarší a zároveň nejdůležitější stavbě plaského klášterního areálu zahrnuje návštěvu bývalého konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie s výkladem o jeho historii, přestavbách, malířské a řezbářské výzdobě, unikátních varhanách i cisterciácké spiritualitě. Okruh je přístupný o víkendech (v červenci a srpnu denně kromě pondělí) s výjimkou doby, kdy se konají bohoslužby, případně pro objednané návštěvníky po předchozí domluvě. Prohlídka trvá asi 30 až 35 minut.
  • Galerie Stretti: tento okruh zavede návštěvníky do jihozápadního křídla konventní budovy, v němž jsou instalovány obrazy a grafiky rodiny Stretti, která v Plasích působila (a občas stále působí). Okruh je přístupný pouze po předchozí objednávce a trvá 20 až 25 minut.

Historie

Dějiny od založení v roce 1144 do roku 1618

Plaský klášter založil roku 1144 tehdejší kníže Vladislav II. zakládací listinou dochovanou ve falzu z roku 1146. Jako první panovnická fundace mezi cisterciáckými kláštery požíval plaský dům ze strany vládnoucích Přemyslovců náležité pozornosti.

Klášter bohatl díky darům i vlastnímu přičinění řeholníků: v polovině 13. století už vlastnil na 50 vesnic a dvě města v okolí. Kromě poddanských dávek se klášter živil mimo jiné díky síti dvorů, na nichž cisterciáci hospodařili nebo které spravovali. Slibně se rozvíjela i stavební činnost v areálu kláštera. Dřevěná provizoria záhy nahradily kamenné nebo cihlové stavby.

Roku 1204 vysvětil olomoucký biskup Robert románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, dostavoval se čtvercový konvent, klášterní nemocnice či hospodářská stavení. Plaský klášter se stal nejsilnějším „mateřským domem“ v českých zemích: založil nebo spravoval osm klášterů a díky němu přišli cisterciáci i na Moravu – do Velehradu.

Toto postavení si Plasy neudržely dlouho. Již od druhé poloviny 14. století procházelo klášterní hospodářství krizi a upadala rovněž výjimečnost postavení kláštera v církevní hierarchii. Vše dovršila zkáza za husitských válek: v březnu 1421 byl klášter vypálen, komunita rozptýlena, hospodářství rozchváceno a postupná konfiskace statků zmenšila plaské panství na minimum. Po čase se mniši vrátili do polorozbořených budov, ale kromě nejnutnějších oprav si víc nemohli dovolit. Přesto se komunita udržela dalších dvě stě let a na počátku třicetileté války významně prospěla Plzni i okolí.

Plaský opat Jiří Vašmucius, který měl být před vstupem do kláštera dělostřeleckým důstojníkem, vedl aktivně obranu katolické Plzně proti stavovským vojskům generála Mansfelda. Svou obratností dosáhl postupného navrácení dříve konfiskovaných statků a dokonce získal další; to vše i na základě přímluvy Bohuslava Martinice, císařského místodržícího, který byl při druhé pražské defenestraci roku 1618 vyhozen k oken Hradu a na útěku z Prahy v plaském klášteře nocoval.

Barokní proměny

Stabilizace klášterního hospodářství spustila vlnu přestaveb i výstavby nových klášterních budov, která s přestávkami trvala až do poloviny 18. století a nikdy nebyla zcela dokončena, jak dokládají zachované plány. Již roku 1628 byl opraven konvent pobořený husity, avšak nový raně barokní háv zmizel při dalších stavebních úpravách už o sto let později. Mezitím byl v letech 1661–1666 za opata Kryštofa Tenglera přestavěn původní kostel. Románské zdivo bylo zachováno stejně jako jedinečný tympanon ukrytý po přestavbách nad vstupem.

Další plaský opat Ondřej Trojer pozval do Plas arcibiskupského architekta Jeana Baptista Matheye, který se nesoustředil jen na jednotlivé budovy, ale zohledňoval celý komplex areálu, promyšlené rozmístění budov i jejich podobu. Tzv. královská patrová kaple, která je posledním dokladem gotické architektury v plaském klášteře, byla v letech 1685 až 1686 obestavěna třípatrovými sýpkami s hodinovou věží, jejíž původní hodinový stroj odbíjí v plaské kotlině dodnes. Severně od sýpek vyrostla nová prelatura obývaná představenými kláštera, opaty. Velkolepý reprezentační sál i přístupové schodiště k němu vyzdobil freskami Jan Kryštof Liška.

Vrchol přestaveb však měl teprve přijít. Nově zvolený opat Evžen Tyttl přijal na počátku 18. století do služeb významného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Santini, který často pracoval pro řeholní řády, se v Plasích nepřiklonil k barokní gotice, uplatněné u cisterciáků v Sedlci u Kutné Hory nebo u benediktinů v Kladrubech. Velkolepá novostavba konventu probíhající v letech 1711 až 1740 předčila všechny tehdejší představy. Monumentální architekturu doplňuje ještě dokonaleji zvládnutý vodní systém stavby, nezbytný kvůli poloze na bažinaté půdě v meandru řeky Střely. Vedle konventu měl původně vzniknout tříkopulový chrám odpovídající rozměrům nového konventu více než kostel původní, ale k jeho stavbě nedošlo.

Opat Tyttl a jeho nástupci zadávali práci kromě Santiniho i jiným věhlasným umělcům. Fresky a obrazy pro ně tvořili Jakub Antonín Pink, František Antonín Müller i Josef Kramolín, sousoší pro Karlův most v Praze vytvořil Matyáš Bernard Braun, v místním kostele lze dodnes nalézt díla Petra Brandla. Konventní budovu dokončoval po Santniho smrti Kilián Ignác Dientzenhoffer. Klášterní areál však nebyl jediný, jemuž opati věnovali pozornost. V duchu hospodářských zvyklostí řádu se začaly obnovovat hospodářské dvory, které zajišťovaly samostatné a životaschopné hospodářství; také mnohé z nich projektoval sám Santini.

Josef II. a Metternichové

Období druhé poloviny 18. století provázely velké výdaje na války vedené Marií Terezií i pobyt pruské armády v klášteře. Přesto probíhala přestavba proboštství významného poutního místa, Mariánské Týnice u Kralovic, a v areálu kláštera se pozornost soustředila na hospodářské budovy. V klášteře tehdy žilo na šedesát mnichů, což bylo dosavadní maximum.

Dne 9. listopadu 1785 byl řeholníkům doručen císařský dekret Josefa II., jímž byl klášter zrušen. V rámci josefínských reforem zanikla značná část řeholních domů, zvláště těch, které se nezabývaly „veřejně prospěšnou“ činností, například nespravovaly nemocnice nebo neřídily školy. Cisterciáci se jako kontemplativní řád věnovali přednostně modlitbě a práci, i když i oni se školství částečně věnovali. Plaský klášter byl navíc jedním z nejvýznamnějších v zemi, právě zdejší opati prováděli vizitace ostatních klášterů a zároveň byli generálními vikáři spravujícími naše území; jeho zrušení proto velmi zasáhlo celý cisterciácký řád u nás. Majetek nyní již bývalého kláštera začal spravovat státní Náboženský fond a měl sloužit k financování přeměny církevní správy. Mniši mohli odejít do jiného kláštera u nás nebo za hranicemi, případně jako světští kněží sloužit na farách. Přes dva velmi nadějné pokusy o obnovu se klášteru nepodařilo navrátit původní poslání a jeho tak specifické budovy jen těžko hledaly (a dodnes hledají) jiné využití.

O několik desítek let později přichází do Plas druhý nejvýznamnější muž Evropy, který kupuje celé bývalé klášterní panství a nesmazatelně se zapisuje do jeho dalšího vývoje: kancléř Klement Václav Lothar Metternich se roku 1826 rozhodl koupit bývalý klášter zejména kvůli pozemkům, jejichž rozloha čítala 10 tisíc hektarů. Kromě dosavadního panství Kynžvart tak značně rozšířil svoji majetkovou základnu v českých zemích. Byly to právě Plasy, které si zvolil za místo svého posledního odpočinku a kde je v rodinné hrobce skutečně pochován.

Za kancléře a jeho potomků se Plasy opět staly nejen správním, ale i kulturním a průmyslovým centrem. Vznikla zde huť na slévání litiny, jejíž výrobky se dodnes v Plasích i okolí nacházejí. Za Metternichů byla obnovena i výroba piva. Ke slovu se dostala také kultura: divadelní i jiná představení se odehrávala v prostorách bývalé klášterní knihovny, k Metternichům zavítal například i Bedřich Smetana. Pokud kancléř s rodinou v Plasích pobýval, bydlel na někdejší prelatuře, kterou nechal k tomuto účelu upravit a jíž se od té doby říkalo zámek. Budova bývalého konventu byla méně vhodně využita pro služební byty, školu či skladovací prostory. Roku 1894 ji postihl silný požár, který zničil celé druhé patro. Jen díky vysoké protipožární pojistce se patro i střechy podařilo záhy opravit. Metternichové byli přínosem zvláště pro vznikající městečko. Přítomnost významného rodu s širokými kontakty zvyšovala jeho prestiž a například kancléřův syn a dědic plaského panství Richard byl jmenován čestným starostou.

Nedávná minulost

Válka se plaskému klášteru nevyhnula ani ve dvacátém století. Ke konci druhé světové války v něm pobývala Rudá armáda; Metternichové se po osvobození do republiky nevrátili, neboť jejich majetek byl na základě dekretů prezidenta republiky zestátněn. Když armáda odešla, byly budovy i pozemky přidělovány nejrůznějším institucím a mobiliář byl vesměs rozprodán nebo rozkraden. Kromě státních úřadů vlastnily objekty bývalého kláštera například Západočeské pivovary, Jednota Plasy, Československé státní lesy či podnik Zelenina, konvent, prelatura a sýpka sloužily státním orgánům a staly se z nich kanceláře Okresního národního výboru Kralovice, později ONV Plasy, či sídlo okresního archivu, hudební školy, kuchyně Jednoty atd. Sídlilo zde i Muzeum města Plasy, které bylo roku 1972 nahrazeno Muzeem osvobození. Vše provázely nevhodné stavební zásahy v podobě bourání příček či naopak vyzdívání nových. Na prelaturu byla z konventu přemístěna knihovna, do starého opatství se nastěhoval Český svaz mládeže a internát. Vše korunovalo v roce 1963 zbudování podzemního krytu civilní obrany…

Od sedmdesátých let se začaly zpracovávat stavebně historické průzkumy pro jednotlivé budovy. Byl to první kamínek do mozaiky odborné památkové péče. Rozběhla se rekonstrukce nemocničního křídla i dalších prostor konventu, na řadu přišla obnova freskové výzdoby. Veškeré opravy by však byly neúplné bez regenerace vodního systému: došlo k ní až v roce 1993 díky prováděcí firmě SPELEO-Řehák. Obnova je dnes z větší části dokončena a vodní systém pod konventem teoreticky funguje tak, jak má a jak jej stavitelé vytvořili. Kromě toho se začalo s nezbytnými opravami střešní krytiny i interiérů. V roce 1995 prohlásila vláda ČR areál kláštera národní kulturní památkou.

0 reviews to Klášter Plasy

Napsat recenzi