Přehledný kalendář kulturních akcí a výletů

Akce a místa kam zajít napříč Českou republikou. Tipy na kulturní akce a výlety, výstavy, koncerty, festivaly, srazy, sportovní akce a další.

Zámek a bývalý klášter Sázava

Jeden z nejstarších benediktinských klášterů v Čechách, který k návštěvníkům promlouvá jako křižovatka západní a východní kultury, slovanské i latinské zbožnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout základy kostela z 11. století a torzo gotického trojlodí nebo se projít konventem přeměněným na zámek. Sázavský areál je pro vnímavého a citlivého návštěvníka jedinečným svědectvím prolínání západní a východní kultury i církevní tradice. Viditelně se v něm prolínají stavební slohy od románského období přes monumentální gotiku a barokní dramatičnost až k zámeckému novorenesančnímu klasicismu. Klášter také umožňuje zastavení v každodenním shonu a vybízí k úvahám o dědictví našich předků o smyslu vlastní cesty životem.

Klášter proslul jako středisko slovanské liturgie a vzdělanosti. V raném středověku svým významem překročil hranice země a stal se kulturním mostem mezi východní a západní Evropou. Největšího rozkvětu dosáhl v období vlády prvního českého krále Vratislava I. a za vlády císaře Karla IV.  V klášteře je pro veřejnost zpřístupněn okruh Staroslověnská Sázava, věnovaný raně středověkým dějinám zemí Koruny české, historii kláštera a jeho zakladateli, sv. Prokopovi – divotvůrci, národnímu patronovi, ochránci před zlými mocnostmi a také ochránci horníků nebo vinařů. V průběhu prohlídky je možné zhlédnout řadu raně středověkých rukopisů ve staroslověnském i latinském jazyce, barokní refektář, kapitulní síň a kostel s kryptou, kde je uložena část ostatků sv. Prokopa.
Gotická kapitulní síň byla vybudována kolem roku 1340 a je to jeden z nejkrásnějších gotických interiérů v Čechách s unikátním středním sloupem vyzdobeným bazilišky, hady a jinými „potvorami“. Nástěnné malby dvorních umělců císaře Karla IV. vzdávají hold Panně Marii, Matce vtěleného Slova. Ikonograficky nejvzácnější jsou podoby Panny Marie v naději a Madony Sázavské (kárající).
Zázračný obraz sv. Prokopa 
na oltáři sv. Prokopa v kostele byl v roce 1711 prohlášen arcibiskupskou konzistoří za milostný a hodný zvláštní úcty. Jen k roku 1764  bylo zaznamenáno 86 písemných osvědčení o zázračných jevech na obraze, jako jsou oživlé oči sv. Prokopa a změny jeho pohledu z milostivě příjemného až do hněvivě přísného.
Posvátný ostatek z těla sv. Prokopa 
je uložen v kryptě kostela, kde byl sv. Prokop do roku 1588 pochován, a dokládá starobylost Sázavského kláštera jako poutního místa. Při výjimečných církevních svátcích bývají v kostele při mši svaté vystaveny k uctění další svatoprokopské relikvie – dřevěný koflík a lžička sv. Prokopa.
Barokní refektář
 pochází z doby přestavby kláštera v 18. století, jejímž autorem byl pravděpodobně Kilián Ignác Dientzenhofer. V zrcadle plackové klenby je freska J. K. Kováře zobrazující legendární zázračnou proměnu vody ve víno při setkání Prokopa s knížetem Oldřichem.

Historie

Začátky dějin bývalého slovanského kláštera v Sázavě sahají až do 30. let 11 století. Jsou spojeny s výraznou osobností prvního českého světce kanonizovaného papežem, patronem české země, ochráncem horníků a zemědělců sv. Prokopem. Tento poustevník a mnich žil v období, kdy se rozhodovalo o podobě a pojetí středověkého českého státu nejenom v jeho vnitřních strukturách, ale i v kontextu celé Evropy.

Podle jedné z legend se v roce 1032 setkal poustevník Prokop s knížetem Oldřichem, který zbloudil v sázavských lesích při lovu zvěře. Prokop nabídl lovem unavenému knížeti v dřevěné číši vodu, která se proměnila ve víno. Setkáním s tímto mužem modlitby, bojovníkem ducha vítězícího nad ďábelskými pokušeními i divokou přírodou byl však proměněn i kníže sám. Společnými silami založili v místě původní Prokopovy poustevnické osady klášter, jehož život a řád byl utvářen podle rozšířené západoevropské normy mnišských pravidel sv. Benedikta (Regula Benedicti). V jeho první stavební podobě, tehdy prostých dřevěných staveních, však kvetly pro západoevropský kulturní okruh netypické bohoslužby a písemnictví v jazyce staroslověnském, dědictví sv. Konstantina-Cyrila a sv. Metoděje, věrozvěstů Velkomoravské říše. Sázavský klášter se tak stal během několika málo let jedinečným centrem slovanské vzdělanosti a kultury s živými vztahy s východní Evropou, např. Kyjevskou Rusí.

Krátce po definitivním rozkolu církve na východní a západní část (1054) byli slovanští mnichové v roce 1096 z kláštera definitivně vyhnáni a nahrazeni mnichy latinskými. Také oni však pokračovali v práci a modlitbě v duchu benediktinského motta Ora et labora(Modli se a pracuj). Vytvářeli a rozvíjeli duchovní život a kulturní statky na poli písemnictví, architektury i jiných druhů umění, ekonomicky spravovali polnosti i vesnice. Nadále pokračovali v péči o Prokopovo dědictví a pěstování úcty k němu, o čemž svědčí nejen dochované středověké legendy o Prokopově životě, ale i úspěšně dovršené snahy o Prokopovo svatořečení v roce 1204.

Zasvěcený mnišský život v Sázavském klášteře, který během následujících staletí prošel vzestupy i krizemi (především v období husitském a pohusitském), byl razantně ukončen v roce 1785, kdy císař Josef II. nechal klášter zrušit. Klášter byl poté dočasně ve správě Náboženského fondu, roku 1809 byl v dražbě prodán důstojníkovi rakouské armády Vilému Tieglovi z Lindenkronu a jeho manželce a během dalších desetiletí dalším světským majitelům (Jan Fridrich z Neuberku, Fridrich Schwarz), kteří budovy postupně stavebně upravovali tak, aby vyhovovaly pohodlnému zámeckému bydlení. V roce 1950 se stal areál majetkem státu a v roce 1962 byl  prohlášen národní kulturní památkou.

0 reviews to Zámek a bývalý klášter Sázava

Napsat recenzi