Přehledný kalendář kulturních akcí a výletů

Akce a místa kam zajít napříč Českou republikou. Tipy na kulturní akce a výlety, výstavy, koncerty, festivaly, srazy, sportovní akce a další.

Zámek Hořovice

Původně barokní stavba upravovaná v 19. století, sídlo posledního hessenského kurfiřta, prochází v současné době důkladnou obnovou, která potrvá až do roku 2017.

V přízemních prostorách zámku lze zhlédnout ojedinělou expozici hracích strojků a hudebních automatů z 18. až 20. století ze sbírek Národního muzea v Praze. V přízemí je také výstava umělecké komárovské litiny. Roku 1685 přešly železné hutě v Komárově, Podluží a Cheznovic do rukou Vrbnů. Zejména za Rudolfa z Vrbna, který se ujal panství roku 1789, nastal v hořovickém železářství velký rozmach a litinové zboží získalo výbornou pověst. Výstava prezentuje širokou škálu tehdejších výrobků – od mříží, zábradlí, kamen,figurálních plastik, reliéfních portrétů a bust významných osobností až po dokonale a jemně zpracované šperky.
Nad schodišťovým prostorem se klene plochá oválná kopule s monumentální rokokovou freskou. Do iluzivně namalované architektonické slavobrány jsou zasazeny alegorické postavy představující oslavu věd a umění. Hořovická nástropní malba je nejlepším dílem významného pražského freskaře a teoretika architektury Jana Ferdinanda Schorra (1686–1767), který mimo jiné vyzdobil michnovský letohrádek Amerika v Praze.
K zámku přiléhá sedmihektarový park v přírodně krajinářském stylu s bohatou kolekcí domácích i zahraničních dřevin. Barokní plastiky jsou z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Na severní straně je park zakončen unikátní Sluneční branou.

Trasy
I. okruh zahrnuje reprezentační prostory, II. okruh soukromá apartmá, III. okruh hry a hračky malých aristokratů.

Historie

Město Hořovice leží na polovině cesty mezi Prahou a Plzní. Téměř v jeho středu je rozlehlé panské sídlo, tzv. nový zámek. Jde o původně barokní stavbu z počátku 18. století, později několikrát přestavovanou do dnešní barokně klasicistní podoby. Stavbu zámku patrně zahájil Jan František hrabě z Vrbna, nejvyšší kancléř království a rytíř Řádu zlatého rouna. Není znám přesný letopočet založení stavby ani jméno architekta; jedině trhový odhad z roku 1709 dokládá, že v tomto roce byla budova nového barokního zámku již dokončena

K dalšímu stavebnímu rozmachu dochází ve čtvrtém desetiletí 18. století. Pravděpodobně v roce 1737 byl objekt rozšířen zhruba do dnešní půdorysné podoby písmena H. Ve stejné době byl založen zámecký park, tehdy francouzský, podle projektu Jana Ferdinanda Schorra (1686–1767). Hlavní pohledovou dominantou parku ve směru od zámku je pozoruhodně koncipovaná „sluneční brána“ jako symbol spokojenosti a bohatství zdejšího panství. Sochařská výzdoba brány i její vlastní architektura vykazuje zajímavé rysy pozdně barokního dekorativního neomanýrismu.

Na hlavním průčelí zámku směrem do parku byl s přístavbou dlouhých bočních křídel, ukončených převýšenými pavilonovými tělesy, vytvořen rozsáhlý čestný dvůr, půdorysně vymezený prolamovanou mřížovou ohradou.Také zde jsou pilíře osazeny sochami a sousošími z dílny Matyáše Bernarda Brauna – zprava Merkur, Viktorie, Věrné manželství, Herkules se lvem, Herkules se saní, Nevěrné manželství, Pallas Athéna a Mars. Alegorie a postavy antických bohů a bohyní patřily k oblíbeným tématům výzdoby barokních šlechtických sídel.

V majetku hrabat z Vrbna zůstalo hořovické panství po celých šest generací. Náročně vybudovaný a vyzdobený zámek vyhovoval komfortnímu bydlení i rodové reprezentaci. V roce 1852 koupil panství Hořovice Friedrich Wilhelm von Hessen, významný reprezentant prohabsburské politiky v Německu, který byl nucen po prusko–rakouské válce v roce 1866 Hessensko opustit a jako bývalý suverénní kníže se usadil v Čechách, v Praze a v Hořovicích.

V letech 1853 až 1868 proběhla radikální pozdně klasicistní přestavba hořovického zámku podle projektu dvorního architekta hessenských kurfiřtů Gottloba Engelhardta. Exteriéry a interiéry zámku ztratily dosavadní barokní charakter. Hlavní křídlo zámku bylo zvýšeno o druhé patro, byla zrušena barokní kaple a v přízemí na jejím místě vznikl halový průjezd. Nad novým, monumentálně přebudovaným hlavním sálem (zvaným Slavíkův) vyrostla altánová věž, která se stala hlavní výškovou dominantou zámku. Po vymření rodu knížat Hanavských v přímé linii vyhrál pozůstalostní spor s československým státem Jindřich hrabě von Schaumburg, v jehož majetku zůstal hořovický velkostatek až do konce druhé světové války.

Interiéry hořovického zámku byly velmi podstatně ovlivněny úpravami z doby mezi světovými válkami. Jejich historický ráz je tedy poměrně nový a spojoval určité romantické nároky na rodovou reprezentaci s nároky moderního bydlení v pohodlném venkovském domě.

0 reviews to Zámek Hořovice

Napsat recenzi