Přehledný kalendář kulturních akcí a výletů

Akce a místa kam zajít napříč Českou republikou. Tipy na kulturní akce a výlety, výstavy, koncerty, festivaly, srazy, sportovní akce a další.

Zámek Kozel

Klasicistní lovecký zámek s rozsáhlým parkem. Postaven byl na konci 18. století pod vedením stavitele Václava Haberditze pro Jana Vojtěcha Černína jako čtyřkřídlá přízemní budova kolem obdélníkového vnitřního nádvoří. Zámek se zaměřuje i na konferenční turistiku a je přístupný pro vozíčkáře.

Areál klasicistních objektů, obklopený 30 hektary přírodně krajinářského parku, vystavěl jako sezonní lovecké sídlo Václav Haberditz pro Jana Vojtěcha Černína a J. N. I. Palliardi jej dobudoval v celistvý komplex, který se díky nepřetržitému používání dochoval v relativně dobrém stavu až do zestátnění jako ukázka bydlení přelomu 18. a 19. století. V roce 1816 změnil zámek majitele: stal se jím rod Waldsteinů, který majetek vlastnil až do konfiskace na základě dekretu prezidenta republiky č. 108 z roku 1945.

V roce 1946 byl zámek Kozel vybrán k tzv. kulturně výchovnému využití a spolu s dalšími 112 památkovými objekty zpřístupněn veřejnosti. Zároveň se stal jednou z 35 „sběren” takzvaných svozů mobiliárních fondů neboli Národní kulturní komise určila, že na zámku Kozel budou deponovány mobiliární fondy vybrané z asi dvou a půl tisíce hradů a zámků (tyto historické objekty po zestátnění začaly sloužit k jiným než kulturním účelům). Od té doby se eviduje na zámku Kozel 74 takzvaných svozů a tento mobiliární fond pak posloužil jako materiál, z něhož doc. Blažíček vybudoval expozici, která měla evokovat atmosféru bydlení šlechty přelomu 18. a 19. století.

Historie

Obětování kozla
Na svahu kopce v udržovaném parku se ukrývá na první pohled skromný lovecký zámek. Za svůj název vděčí podle pověsti starému pohanskému zvyku Slovanů. Právě v těchto místech prapředkové obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Četné archeologické nálezy v okolí zámku dokazují, že místo nad řekou Úslavou bylo osídleno už před příchodem slovanských kmenů. Výstavba zámku, který šlechta nazývala Jagdschloss (lovecký zámeček) bei Stiahlav, je datována do let 1784–1789. Stavbu objednal Jan Vojtěch Černín, nejvyšší královský lovčí, a autorem projektu byl celkem neznámý pražský stavitel Václav Haberditz. Druhá polovina 18. století byla dobou společenských změn, což se odrazilo i ve stavebním slohu. Zámek byl budován jako venkovské šlechtické sídlo. Je to ojedinělá klasicistní stavba u nás, v její architektuře a vybavení se vedle domácích uměleckých tradic 18. století projevuje francouzský vliv období Ludvíka XVI.

Návrat k přírodě
Zámek překvapí svou jednoduchostí. Mělo to několik důvodů. Stavebník zámku byl ovlivněn myšlenkami francouzského filozofa Jeana Jacquesa Rousseaua, hlásajícího návrat k přírodě a budování venkovských sídel. Kozel měl vlastně sloužit jen jako ubytovací zařízení pro majitele a hosty při pravidelných lovech v blízkých lesích. Dostavbu areálu zámku Kozel dokomponoval Ignác Palliardi, podle jehož návrhu se stavěl i Strahovský klášter v Praze. Jan Vojtěch Černín umírá v roce 1816. Jeho dvě manželství zůstala bezdětná a zámek i se štáhlavským panstvím odkázal svému prasynovci hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn-Vartenberkovi. Jedním ze zajímavých příslušníků tohoto rodu byl Albrecht z Valdštejna, vojevůdce císařského vojska za třicetileté války. Arnošt Valdštejn byl majitelem železáren v nedalekém Sedlci, ale především založil v roce 1859 v Plzni Valdštejnské strojírny s 68 dělníky; o deset let později je odkoupil tamní zaměstnanec Emil Škoda a postupně z nich vybudoval největší strojírenský podnik v Rakousko-Uhersku na českém území.

Interiérová expozice
Na zámku se zčásti zachoval původní mobiliář, který vytváří představu o zařízení loveckých zámků a letních sídel šlechty na přelomu 18. a 19. století. V každé místnosti jsou keramická klasicistní kamna zdobená květinami, vázami a věnc, v nichž se topilo z nádvoří, aby panstvo nebylo rušeno služebnictvem. Do reprezentačních místností zámku se vcházelo přes vstupní halu s malými zvonky u stropu. Každý zvonek měl jiné ladění, aby služebnictvo vědělo, do které místnosti jsou žádáni. Pro líčení a úpravu garderoby šlechtičen byl určen toaletní pokoj se zrcadlem podle benátského vzoru, ovšem vyrobeným v Čechách. Modrý pokoj sloužil jako hraběnčina pracovna. Je zařízen stylovým nábytkem. Zvláštností je glóbus, který lze rozložit jako toaletní stolek nebo sekretář. Černínova první manželka Josefina, která pocházela z rodu Thun-Hohenstein, milovala hudbu, a proto jsou v hudebním salonku různé nástroje včetně kladívkového klavíru.

Zámecké divadlo
Divadlo bylo původně maštalí pro nejoblíbenější koně zakladatele zámku. V první polovině 19. století ji Valdštejn nechal přestavět pro zábavu svých dětí na zámecké divadlo, které dnes patří k nemnoha zachovaným divadlům té doby. Do areálu zámeckých budov náleží spolu s jízdárnou, konírnou, lokajnou a kaplí, jež dnes mimo jiné slouží jako koncertní a svatební sál pro civilní i církevní obřady.

Park
Okolí zámku tvoří rozsáhlý  přírodně krajinářský park. Je dílem všestranného S. X. France, který byl nejen zahradníkem, ale také kreslířem, fotografem, geometrem a archeologem. Park možná připomíná v některých detailech vídeňský Schönbrunn, protože Franc získal odborné znalosti právě tam.

0 reviews to Zámek Kozel

Napsat recenzi