Přehledný kalendář kulturních akcí a výletů

Akce a místa kam zajít napříč Českou republikou. Tipy na kulturní akce a výlety, výstavy, koncerty, festivaly, srazy, sportovní akce a další.

Zámek Mnichovo Hradiště

Barokní zámek rodu Valdštejnů s mimořádně bohatou interiérovou výbavou s atmosférou 18. století. Na zámek byla z Duchcova převezena knihovna s 22 tisíci svazky, kterou spravoval Giacomo Casanova. Prohlédnout si lze jedno z mála historických divadel nebo lapidárium v kostele sv. Anny, kde jsou uloženy ostatky slavného Albrechta z Valdštejna.

Dnešní podoba mnichovohradišťských zámeckých interiérů i po všech pozdějších úpravách připomíná atmosféru 18. století. Historické fondy společně s rozměrnými olejomalbami na stěnách salonů a další dobovou výzdobou tvoří ze zámku mimořádně působivý celek. Na stěnách dvouramenného schodiště a chodeb jsou instalovány valdštejnské rodinné portréty. Z předsíně se nahlíží do domácí kaple, pozoruhodného barokního prostoru z 30. let 18. století, která je vestavěna na okrouhlém půdorysu do prostoru věžičky a bohatě zdobena zlaceným štukem. Obraz sv. Jana Nepomuckého namaloval Jan Jiří Hertl v polovině18. století.

I. návštěvnický okruh:

Předpokoj hraběnky poskytuje zázemí hraběnčině ložnici s mycí soupravou a paravánem. Je zařízena převážně nábytkem a lustrem ze štípaného barevného českého skla z 19. století a doplněna obrazy ze 17. a 18. století. K nepřehlédnutelnému doplňku patří model barokního oltáře s miniaturou obrázku Útěk do Egypta, připisovanou malíři miniatur Norbertu Grundovi (1717–1768).
Hraběnčina ložnice je soukromý pokoj hraběnky Marie Markéty z Valdštejna (roz. Černínové z Chudenic) na začátku 18. století. Z tohoto období také pochází převážná část zařízení, pouze papírové ručně malované tapety a židle s polstrem téhož dekoru patří do období 19. století. V intarzovaném proskleném sekretáři je  pozoruhodná sbírka českého skla z 18. století.
Italský pokoj: autorem vedut na stěnách je opět Jiří Hisler; výjevy z Neapole, Benátek a další. Ve štukovém zrcadle odkryta v roce 1993 freska s námětem Vulkánovy dílny s fragmentem Hörtlovy signatury. Jako předlohy byly malířem použity rytiny J. Habermanna. Zařízení pokoje je většinou barokní s doplňky s 19. století.
Hudební salon
, dříve pracovna hraběte; dnešní hudební salon instalován až po roce 1945. Sedací souprava z 18. století. Ve skřínce s intarzovanými hudebními motivy je vystaven míšenský a berlínský porcelán. Nad francouzským psacím stolem z 19. století je portrét Vincence Valdštejna s rodinou od Franze Fahrenschona ( 1726–1796).
Malou a nevšední zámeckou obrazárnu tvoří 111 olejomaleb drobného formátu, které jsou panelově osazeny v původním ostění. Nehodnotnější obrazy jsou manýristické práce z pol. 17. století.
Lovecký salon je rovněž vyzdoben malbami J. Hislera s motivy loveckých výjevů a lesních zátiší. V roce 1993 byla při restaurování nástropních štuk objevena a následně odkryta freska s výjevem trůnící Diany signovaná J. G. Hörtlem (J. Hertl). Obrazy v rámu nad krbem jsou portréty Františka Arnošta Heřmana, naproti mezi okny jeho syna Vincence z Valdštejna. Zařízení pokoje pochází z 18. a 19. století, zajímavá je především reliéfně řezaná a intarzovaná hrací kazeta, chebská práce z pol. 17. století.
Přijímací sál, jeden ze dvou největších společenských salonů vybavených rokokovým nábytkem, na kterém jsou umístěny rozmanité dekorační předměty z vídeňského a míšenského porcelánu 18. a 19. století. Stěny salonu zcela pokrývají olejomalby s panoramatickými krajinnými, figurálními a loveckými výjevy, které plnily funkci tapet.
Dámský salonek je opět vyzdoben tapetovými obrazy J. Hislera. Řada vyobrazení přímo souvisí s historií panství a životem majitelů, jsou zde pohledy na okolní zříceniny a klášter Hradiště n. Jizerou s rokokovou figurální stafáží.
Delfská jídelna vznikla podle projektu architekta Adalberta Wendera v letech 1865–1872 v duchu romantického historismu pro umístění rozsáhlého souboru delfské a německé fajánse, italské majoliky, čínského porcelánu atd. Soubor obsahuje i řadu unikátů z let 1680–1730.
Orientální salon obsahuje sbírku východoasijského, převážně japonského porcelánu ve stylu Imari – soubory talířů, váz s víkem i bez, dózy, a figurky. Sbírka je doplněna anglickým nábytkem z pol. 18. století, převážně typ chippendale.
Knihovna byla převezena do Mnichova Hradiště v roce 1921 z Duchcova, kde ji koncem 18. stol. spravoval Giacomo Casanova. Obsahuje asi 22 tisíc svazků v pevně zabudovaných knihovních skříních. V prostoru knihovny jsou umístěny 4 holandské glóbusy ze 17. století.

II. návštěvnický okruh

Divadlo: v sousedství knihovny v jihovýchodním nároží zámku je původní hlavní zámecký sál procházející výškou prvého a druhého patra. Koncem 18. století byl prostor vestavěním jeviště přebudován na zámecké divadlo. Vestavěná panelová konstrukce portálu a galerie je zdobena iluzivní klasicistní architektonickou výmalbou. Od konce roku 1999 je divadelní prostor zpřístupněn veřejnosti.

III. návštěvnický okruh

Lapidárium: zámeckou zahradou s prohlídkou sala terreny se návštěvník dostane do kostela a kaple sv. Anny, kde jsou od roku 1785 uloženy ostatky Albrechta z Valdštejna. Od roku 1966 lapidárium středočeské barokní plastiky. Postupně zde byly instalovány asi tři desítky hodnotných a zánikem ohrožených kamenosochařských děl z dílny Matyáše Bernarda Brauna, rodiny Jelínků a I. Platzera a další.

IV. návštěvnický okruh

Dětská prohlídka: poslechněte si pohádkový příběh o dvou zakletých rytířích a majiteli zámku Vincenci z Valdštejna. Prohlídka s průvodcem v dobovém kostýmu v zámeckých interiérech.

V. návštěvnický okruh

Divadelní zákulisí: sobotní mimořádné prohlídky zákulisí a jevištní techniky zámeckého divadla. Výjimečné prohlídky speciálně chráněných originálních prostor jeviště a mechaniky zámeckého divadla s odborným výkladem kastelána nebo jeho zástupce.

Historie

Mnichovohradišťský zámecký areál je příkladem velkolepého barokního šlechtického sídla, které se dochovalo jen v málo pozměněné podobě. V roce 1623 získal konfiskací tehdy ještě renesanční sídlo s celým panstvím vojevůdce Albrecht z Valdštejna. V majetku rodu Valdštejnů se pak panství drželo po řadu dalších staletí.

Nová epocha objektu nastala po roce 1690, kdy do Mnichova Hradiště přesídlil Arnošt Josef z Valdštejna. V roce 1696 podle plánu architekta Canevalleho zahájil velkorysou přestavbu sídla, která s přestávkami trvala přibližně třicet let. Zámek byl zmodernizován, zvýšen o jedno patro a od základu postavena další část zámecké budovy s novou tzv. hodinovou věží. Byly vybudovány konírny, sala terrena a oranžerie.

Vnitřní uspořádání zámku je ve srovnání s běžným typem zámeckých dispozic neobvyklé. Pravá polovina objektu, určená půdorysem renesančního zámku ve tvaru L s jedním vchodem a velkým sálem v nároží, byla provedena v symetrické podobě také na levé polovině zámku a půdorys nového objektu byl doplněn do dnešního tvaru písmene U. V prvním patře zámku tak vznikly dva hlavní sály, dnešní přijímací sál a zámecké divadlo, s netypickým umístěním v rozích budovy. Původní bohatá výzdoba zámeckých interiérů z počátku 18. stolet, kterou provedl štukatér Jan Spazzo, se nezachovala, byla zřejmě zničena při požáru zámku v roce 1724.

Při úpravě interiérů po požáru se zřejmě uplatnil litoměřický štukatér Mates Tollinger. Po roce 1730 byl na zámku zřízen zlatý kabinet, jehož bohatá výzdoba souvisí s výpravou zámecké kaple. Oba prostory jsou ukázkou velice zdařilé barokní interiérové tvorby. Před polovinou 18. století byl vytvořen základ miniaturní zámecké obrazárny, která se postupně rozrostla na 112 obrázků, souvisle vykrývajících stěny místnosti.

Ve druhé polovině 18. století byla dokončena výzdoba místností v západním křídle. Při její úpravě byl použit kvalitní krb s plastickými delfíny, který byl přivezen z chátrajícího zámečku v polesí Valdštejsko. V roce 1872 byla v prvním patře jižního křídla zřízena nová jídelna, ve které byl použit renesanční kazetový strop ze zámku v Dobrovici.

V roce 1945 propadl celý valdštejnský zámek konfiskaci, v roce 1966 převzalo zámek do správy Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje; nyní je ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Praze.

0 reviews to Zámek Mnichovo Hradiště

Napsat recenzi