Přehledný kalendář kulturních akcí a výletů

Akce a místa kam zajít napříč Českou republikou. Tipy na kulturní akce a výlety, výstavy, koncerty, festivaly, srazy, sportovní akce a další.

Zámek Telč

Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční zámecké architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti se původní interiéry zachovaly ve velmi dobrém stavu. Mnohé z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění do našeho území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp. Zámecká instalace nabízí návštěvu honosných renesančních sálů s dřevěnými kazetovými stropy; druhá prohlídková trasa vede obytnými místnostmi, které poslední majitelé Liechtensteini-Podstaští užívali do roku 1945; je tedy autentickým dokladem šlechtického bydlení. V zámku je také galerie, v níž jsou vystaveny obrazy malíře Jana Zrzavého. Před arkádovou chodbou se rozkládá nevelká okrasná francouzská zahrada, „za hradbami“ zámek obklopuje rozlehlý přírodně krajinářský park s klasicistním skleníkem.

Prohlídkové okruhy:

  • 1. okruh: renesanční interiéry zámku s dochovaným souborem vnitřního historického zařízení (zlatý sál, modrý sál a další)
  • 2. okruh: salony rodiny Podstatských (19. století), obrazová sbírka, soubor historického nábytku a další
  • 3. okruh: výstava Hračky nestárnou v zámecké galerii představuje hračky tuzemské výroby z let 1920 až 1980
  • Justiční sál, Muzeum Vysočiny, zámecká zahrada, park

Historie

Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesační architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Mnohé z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění do našeho území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp.

Proměna gotického hradu na renesanční sídlo se udála především za vlády Zachariáše z Hradce, jenž získal jako člen hradecké větve rodu Vítkovců moravská panství z dědictví po otci Adamovi I. z Hradce. O rok později v roce 1551 se nový telčský pán účastnil proslulé výpravy českých velmožů do italského Janova. Dobová zpráva ho dokonce jmenuje jako jednoho z nejvýznamnějších šlechticů a chválí jeho náročnou zbroj i družinu. Nazpět se Zachariáš vrací již ovlivněn italskou renesancí a brzy po návratu začíná, podobně jako ostatní účastníci výpravy, přebudovávat své sídlo.

Přestavba telčského hradu probíhala ve dvou etapách pod vedením italských mistrů. V některých zámeckých interiérech se zachovaly starší tzv. sklípkové klenby s původní dekorativní výzdobou, které pocházejí od kameníka a stavitele Leopolda Esterreichera z nedalekých Slavonic. Zatímco Zachariáš získal moravská panství, jeho bratr Jáchym zdědil panství jihočeská s rodovým sídlem v Jindřichově Hradci. Na obou zámcích – telčském a jindřichohradeckém – působili pak během doby titíž architekti a umělci. Obě stavby jsou si tedy blízké jak svou architekturou, tak i výzdobou skvostných interiérů.

Přestavba zámku a další stavební podnikání byly finančně nesmírně náročné. Umožňovaly je tehdy dobré hospodářské poměry telčského panství a zvláště pak bohaté výtěžky z dolů na stříbro, z nichž většinu přinesla Zachariášovi věnem jeho první manželka Kateřina z Valdštejna. Náročná renesanční úprava nejstarší části telčského zámku byla podniknuta roku 1553, kdy se Zachariáš z Hradce oženil právě s Kateřinou; na portálech, fasádách i v interiérech zámku nacházíme v hojné míře erbovní znaky novomanželů.

Nejmajestátnějším interiérem telčského zámku je zlatý sál, prostupující celým traktem nověji vystaveného renesančního severního paláce. Nízké arkádové ochozy rámují renesanční zahradu. Architektem, který celému areálu vtiskl konečnou podobu, byl pravděpodobně Baldassare Maggi z Arogni. Poslední stavební aktivitou bylo vybudování pohřební kaple Všech svatých (1580).

Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé, a tak se dnes Telč řadí k několika málo intaktně zachovaným českým a moravským renesančním zámkům. Zámek se nikdy neprodával, pouze se dědil z rodu na rod. Počátkem 17. století se Telč dostala do rukou členů rodu Slavatů. Příslušnice rodu pánů z Hradce Lucie Otýlie se provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. Slavatovské období připomínají na zámku některá obrazová díla – především portréty. Nejvýznamnější památkou tu zůstává rozměrná olejomalba zachycující ve svérázném podání pražskou defenestraci roku 1618. Snahu Slavatů přivést obyvatele Telče ke katolickému vyznání dokládá ve městě barokní stavba jezuitského kostela Jména Ježíš v blízkosti zámku. Další majitelé panství – Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna – prováděli na zámku jen drobnější úpravy. Věnovali pozornost spíše zámeckému parku, kde později vybudovali vznosný empírový skleník.

0 reviews to Zámek Telč

Napsat recenzi