Přehledný kalendář kulturních akcí a výletů

Akce a místa kam zajít napříč Českou republikou. Tipy na kulturní akce a výlety, výstavy, koncerty, festivaly, srazy, sportovní akce a další.

Zřícenina hradu Žebrák

Z budov hradního areálu zbylo pouze základní zdivo, které však poskytuje návštěvníkům představu o původní dispozici objektu a fortifikačního systému. Z druhého paláce s bosovaným nárožím, vystavěným za krále Václava IV. nad Mlýnským potokem, je zřícenina, která svým charakterem připomíná budovy blízkého hradu Točník.

Z hradu Žebrák, který sdílel osudy s točnickým panstvím a do dnešní doby zůstaly nejvýraznějšími zachovanými částmi zejména dvě válcové věže. Hlavní a mohutnější, zdobená na povrchu gotickým kvádrováním v omítce, stojí na nejvyšším bodě hradního pahorku a slouží návštěvníkům jako rozhledna. Druhá věž je na severním úbočí. Torzo přilehlého paláce ukrývá pozůstatky kamenného točitého schodiště a bývalé topeniště. Z kaple sv. Apolináře a sv. Markéty se dochovaly pouze nepatrné zbytky zdiva. Z druhého paláce s bosovaným nárožím, vystavěným za krále Václava IV. nad Mlýnským potokem, je zřícenina, která svým charakterem připomíná budovy blízkého hradu Točník.

Jediný návštěvnický okruh nabízí prohlídku věže a torza paláce s panoramatickým rozhledem do okolí.

Historie

Hrad Žebrák byl založen ve druhé polovině 13. století příslušníkem rodu Buziců nedaleko vsi Žebrák. V roce 1341 se stal královským majetkem a Karel IV. ho často využíval při cestách do Norimberku. O kapli sv. Markéty a Apolináře rozšířil hrad Karlův bratr Jan Jindřich, největšího rozkvětu se však hrad dočkal až za vlády Václava IV., kdy došlo především k rozšíření jeho obytné části.

Původní palác byl zvětšen a na západní straně hradiště byl postaven nový dvoupatrový palác, jehož nároží zpevňovalo bosované zdivo. Při mohutném požáru v roce 1395 byl Žebrák těžce poškozen, a když po roce 1400 pokročila stavba nedalekého královského hradu Točník, přestal král Václav IV. Žebrák využívat.

V průběhu 15. století byl hrad často zastavován, ale přesto se pokračovalo v upevňování jeho obranyschopnosti. V roce 1532 zde vypukl další požár, z jehož následků se hrad již nikdy nevzpamatoval a začal rychle chátrat. O další osudové poškození se postaral nový zástavní majitel Volf Krajíř z Krajku při hledání legendárního pokladu Václava IV. Hrad byl natolik poškozen, že již v roce 1553 je zmiňován jako „pustý“.

Poslední aristokratický majitel objektu Josef Colloredo-Mansfeld věnoval zříceninu hradu v roce 1923 Klubu českých turistů, od roku 1953 byl hrad ve správě státu.

0 reviews to Zřícenina hradu Žebrák

Napsat recenzi

Hrad, zřícenina